Jdi na obsah Jdi na menu
 


DĚJINY VELKÉ BRITÁNIE

 

 

Pravěká Británie (6000 př. Kr - 500 př. Kr.)

Británie byla součástí evropské pevniny až do konce poslední doby ledové přibližně v roce 6000 před Kristem, kdy tající ledy a zvedající se hladina moře vytvořily Lamanšský průliv, kterým tak Británii nadobro oddělily od pevniny. První obyvatelé žili ve vápencových jeskyních. V průběhu doby kamenné lidé začali postupně zakládat osady a obdělávat půdu. Úchvatné dřevěné a kamenné stavby typu henge, kamenné kruhy a dlouhé mohyly vznikly přibližně v roce 3000 před Kristem, ale jejich význam zůstává nadále zahalen tajemstvím. Pazourkové doly a staré cesty prozrazují první pokusy o obchodování a z doby kamenné a bronzové se dochovalo mnoho mohylových hrobů. Později se Wessex stává křižovatkou obchodních cest mezi Evropou a doly v Cornwallu, Walesu a Irsku. Kolem roku 1200 před Kristem začínají vznikat malé, soběstačné osady a k roku 1000 před Kristem se datují počátky zemědělství. Nájezdy Keltů z jižní Evopy začaly okolo roku 500 př. Kr., stejně jako doba železná a budování hradišť. Roku 150 př. Kr. přisly kmeny z Galie.

památky z pravěku:

V hrabství Wiltshire najdeme nejelšpí skupinu neolitických památek - například Stonehenge a Avebury. Nedaleko odtud se nachází i Uffington White Horse. Mnoha pravěkými lokalitami se mohou pochklubit skotské ostrovy. Britské muzeum uchovává sbírku prehistorických artefaktů.

Vikingové - vše o jejich historii, životě, kultuře, zbraních, stavbě lodí

Spoustu informací a zajímavostí o všem vikinském najdete >> zde << :

Británie za Římanů (50 př. Kr. - 450)

V průběhu 350 let trvající římské nadvlády byla Británie spravována jako kolonie. Po porážce vzpurných místních kmenů včetně Ikénů v čele s královnou Boadiceou zůstali Římané jedinou neasimilovanou okupační velmocí. Zanechali za sebou dědictví v podobě vojenských a civilních staveb - pevností, hradeb, měst, veřejných budov. Jejich dlouhé přímé silnice, umožňující snadný přesun vojsk, dodnes tvoří nedílnou sučást krajiny.

  • 54 př.Kr. - Julius Caesar se vyloďuje v Británii, ale dává se na ústup
  • 43 n.l. - Claudius napadá Británii; země se stává součástí římské říše
  • 61 - Boadicea vede povstání proti Římanům a vyplauje jejich města včetně St Albans a Colchesteru. Nakonec je však poražena.
  • 70 - Římané dobývají Wales a severní Anglii
  • 78-84 G.J.Agricola postupuje do Skotska, ale posléze se stahuje
  • 120 - císař Hadrianus staví val podél severozápadní hranice římské říše
  • 140-143 Římané obsazují jižní Skotsko a podél hranice budují Antoniův val
  • 206 - Kmeny ze severního Skotska útočí na Hadrianův val
  • 209 - Septimius Severus přivádí z Říma posily
  • 254 - Sv. Alban je sťat a státá se prvním křesťanským mučedníkem v Británii
  • 306 - Římská vojska v Yorku prohlašují Konstatntina císařem
  • 350 - vpády Piktů a Skotů
  • 410 - Římané se stahují z Británie
  • 450 - Invaze Anglů, Sasů a Jutů

památky z římského období:

Mnohá z významných britských měst, například York, Chester, St Albans, Colchester, BAth, Loncoln a Londýn, založili Římané, kteří v nich samozřejmě zanechali stopy. Několik římských vil vyrostlo v jižní Anglii, oblíbené pro mírné podnebí a blízkost Evropy. Hadrianův val se začal budovat v roce 120 na obranu před Skoty vyznačoval severní hranici římské říše. Střežilo jej 17 pevností s více než 18 500 pěšáky a jezdci.

 

Anglosaská království (450 - 1100)

V 5. století již začaly pronikat na východní pobřeží Británie germánské kmeny Anglů a Sasů. Postupně obsazovaly další a další území a během sta let vytvořily po celé zemi sedm království, mimo jiné Wessex, Mercii a Northumbrii. Vikinské nájezdy v 8. a 9. století byly většinou úspěšně odráženy. Až do roku 1066, kdy Vilém Dobyvatel z Normandie porazil anglosaského králo Harolda v bitvě u Hastings a Normani poté převzali moc nad celou Británií.

  • 450 - Jutové se usazují v Kentu
  • 480 - Sasové a Anglové se usazují v Essexu, Sussexu a v kraji East Anglia
  • 555 - Anglové a Sasové zabírají další území a vytvářejí sedm království
  • 597 - z Říma vyslán sv. Augustin, aby v Anglii šířil křesťanství
  • 794 - první vikingský vpád do Skotska
  • 878 - Král Alfréd Veliký poráží vikingy, ale povoluje jim usadit se ve východní Anglii
  • 926 - severovýchodní Anglii znovu dobývají Anglosasové
  • 1016 - dánský král Knut II. Veliký se stává anglickým králem Knutem I.
  • 1042 - Anglosaský král Eduard III. Vyznavač (zván tak pro svou zbožnost)prohlášen králem, zemřel r. 1066
  • 1066 - Vilém I. Dobyvatel se domáhá nároku na trůn po Eduardovi III. a poráží Harolda II. v bitvě u Hastings; korunován je ve Westminsterské katedrále

památky z doby Anglosasů:

Nejlepší kolekce anglosaských artefaktů pochází z pohřebiště v Sutton Hoo v Suffolku, odkrytého v roce 1938. Opatruje ji britské muzeum. V essexském Bradwellu a sussexském Boshamu stojí pěkné anglosaské kostely. V Yorku bylo objeveno vikinské město Jorvik. Nálezy jsou vystaveny společně s maketami lidí a příbytků.

 

Středověk (1100 - 1485)

Pozůstatky normanských výšinných hradů v Anglii podávají svědectví o vojenské moci sloužící nájezdníkům k udržení vlivu na dobytých územích, třebaž Wales a Skotsko jim odolávaly několik staletí. Normani zavedli feudální systém s aristokracií, jež zacházela s domorodými Anglosasy jako s nevolníky. Vládnoucí třída hovořila francouzsky až do 13. století, kdy se řeč smísila se starou angličtinou rolníků. O vlivu středověké církve svědčí katedrály, jež jsou dnes ozdobou britských měst. Ve 14. století se Británií a Evropou několikrát přehnal mor, jemuž padly za oběť miliony lidí. Ilustrace v náboženském traktátu z 15. století zachycuje černou smrt vybírajícíc si krutou daň.

  • 1071 - anglosaský odpor poražen
  • 1086 pro daňové účely sepsán seznam všech panství v Anglii, nazvaný Domesday Book neboli Kniha posledního soudu
  • 1154 - Jindřich II., první král z rodu Plantagenetů, nechává zbourat hradby a vybírá od baronů peníze výměnou za odpuštění vojenské služby
  • 1170 - Canterburský arcibiskup Tomáš Becket zavražděn čtyřmi rytíři po roztržce s Jindřichem II.
  • 1215 - baroni donucují krále Jana I. Bezzemka vydat Magnu chartu libertatum neboli Velkou listinu svobod; chtěli tak uchránit sebe i církev od svévolného uvalování daní. Tento zákon se stal základem nezávislého právního systému.
  • 1256 - první parlament, v němž zasedali běžní občané
  • 1282 - Eduard I. zabírá Wales
  • 1296 - Eduard I. napadá Skotsko, ale Skotové kladou tvrdý odpor
  • 1314 - Skotové porážejí Angličany v bitvě u Bannockburnu
  • 1381 - selské povstání vedené W. Tylerem po uvalení daně z hlavy na všechny obyvatele starší 14 let
  • 1387 - Geoffrey Chaucer začíná pracovat na Canterburských povídkách
  • 1415 - vítězství Angličanů u Azincourtu
  • 1453 - konec stoleté války s Francií
  • 1485 - bitvou u Bosworthu končí válka růží

památky ze středověku:

Univerzitní města Oxfod a Cambridge se pyšní největším množstvím gotických staveb. Velkolepé středověké katedrály se tyčí do výše nad mnoha historickými městy, například Lincolnem či Yorkem. Obě města si uchovala alespoň část původní uliční sítě. Vojenskou architekturu - zvláště ohromné pohraniční hrady Eduarda I. - můžete obdivovat ponejvíce ve Walesu.


Tudorovská renesance (1485 - 1605)

Po několikaleté vysilující občanské válce nastolili tudorovští panovníci mír a posílili národní sebevědomí. To se projevilo odtržením od římské církve (kvůli rozvodu Jindřicha VIII. a Kateřiny ARagonské) a následným rušením klášterů. Jindřichvoa dcera Marie I. Krvavá se pokusila zavést katolicismus, ašak za vlády její nevlastní sestry Alžběty I. si protestantská církev upevnila postavení. Začaly se vypravovat lodě na zámořské objevné cesty, což vyvolalo konflikty s ostatními evropskými mocnostmi sanžícími se využit Nový svět. Renesančí umění a vzdělnanost se šířily z Evropy do Británie, která tehdy dala světu dramatika Williama Shakespeara.

  • 1497 - John Colet, podporován Erasmem Rotterdamským a Thomasem Morem, kritizuje zkorumpovanost duchovních
  • 1497 - John Cabot podniká svou první plavbu do Severní Ameriky
  • 1533-34 Jindřich VIII. se rozvádí s Kateřinou Aragonskou a je exkomunikován. Zakládá anglikánskou církev.
  • 1535 - zákonem o unii připojen Wales
  • 536-40 rušení klášterů
  • 1542-67 Skotsku vládne Marie Stuartovna. Jako pravnučka JIndicha VII. se snažila uplatnit nárok na anglický trůn. Avšak roku 1567 ji Alžběta I. dala vsadit na 20 let do vězení a poté popravit za vlastizradu.
  • 1549 - poprvé vydána Kniha modliteb
  • 1553 - umírá Eduard VI.; na trůn usedá královna Marie I. Krvavá
  • 1558 - královnou se stává Alžběta I.
  • 1559 - Marie Stuartovna si činí nárok na anglický trůn
  • 1570 - Sir Francis Dake se poprvé vydává na plavbu k Antilám
  • 1584 - Sir Walter Raleigh se snaží osídlit Virginii po Drakeově prvním neúspěšném pokusu
  • 1587 - poprava Marie Stuartovny na příkaz Alžběty I.
  • 1588 - porážka španělské Nepřemožitelné armady. Španělsko bylo úhlavním nepřítelem Angličanů v boji o vládu na moři. V roce 1588 vyslal Filip II. k Anglii sto silně vyzbrojených galeon, aby na ni zaútočily. Anglická flotila pod vedením lorda Howarda, Francise Drakea, Johna Hawkinse a Martina Frobishera vyplula z Plymouthu a zničila španělské loďstvo.
  • 1591 - uvedení první Shakespearovy hry
  • 1600 - založení Východoindické společnosti, počátek britské zainteresovanosti v Indii
  • 1603 - personální unie Anglie a Skotska; skotský král Jakub VI. se stává anglickým králem Jakubem I. Stuartem

památky z doby Tudorovců:

Hampton Court Palace sice doznal mnoha úprav, ale zůstal tudorovským skvostem. Dochovala se také část někdejšího sídla Alžběty I. v Hatfieldu. Leeds Castle, Knole a Hever Castle v hrabství Kent jsou úzce spjaty s tudorovskými panovníky. Burghley House a Hardwick Hall - oba v Midlands - si uchovaly podobu ze 16. století.

Stuartovská Británie (1605 - 1710)
Konec vlády Alžběty I. signalizoval počátek vnitřních nepokojů. Na trůn usedl Jakub I., jehož víra, že králové panují z vůle Boží, vyvolala roztržky s parlamentem. Za vlády syna Karla I. konflikt vyústil v občanskou válku, jež skončila královou popravou. V roce 1660 opět získal trůn Karel II. Po jeho smrti musel Jakub II. opustit zemi kvůli katolické víře. Protestantismus opět utvrdilo panování Viléma III. Oranžského a Marie II. Stuartovny, kteří potlačili povstání katolických jakobitů.
  • 1605 - Gunpowder Plot čili "prachové spiknutí" - pokus vyhodit do povětří londýnský parlament
  • 1611 - vydání nového překladu bible, známého jako Verze krále Jakuba
  • 1614 - "Zmatený parlament" odmítá odhlasovat peníze pro Jakuba I.
  • 1620 - Otcové poutníci se vydávají na lodi Mayflower do Nové Anglie. Tito poutníci zde v Americe navázali dobré vztahy s indiány.
  • 1638 - Presbyteriánská většina šlechty a měšťanstva uzavřela Slavnostní svaz a dohodu
  • 1642 - Vypuknutí občanské války
  • 1649 - Karel I. popraven před Banqueting House; vyhlášení republiky. Oliver Cromwell byl přesvědčen, že mír nastane až po smrti krále. Během procesu Karel odmítl uznat autoritu soudu a nijak se nehájil, na protest mlčel. Smrti se postavil důstojně a jako jediný anglický král byl poprvaen 30. ledna 1649. Při cestě na popraviště měl král na sobě dvě teplé košile, aby si přihlížející nemysleli, že se třese strachy. Po popravě došlo k vyhlášení republiky.
  • 1653-58 Cromwellova diktatura. Oliver Cromwell byl zatvrzelý protestant a vášnivý zastánce práv parlamentu. Vedl vítězná parlamentní vojska v občanské válce. V roce 1653 se stal doživotním lordem protektorem.
  • 1660 - Restaurace Stuartovců za Karla II.
  • 1665-66 Velký mor - dýmějový mor zahubil až sto tisíc obyvatel
  • 1666 - Velký požár v Londýně
  • 1688 - "slavná revoluce" - katolický král Jakub II. sesazen z trůnu parlamentem
  • 1690 - Bitva na řece Boyne: anglicko-nizozemské vojsko Viléma III. Oranžského poráží irsko-francouzskou armádu Jakuba II.
  • 1692 - Glencoeské vraždění - masakr jakobitů jednotkami Viléma III. Oranžského
  • 1707 - zákonem o unii připojeno k Anglii Skotsko
památky z doby Stuartovců:
Nejlepší díla dvou předních architektů té doby - Iniga Jonese a Christophera wrena - objevíte v Londýně. Náleží k nim i katedrála sv. Pavla. Na jihovýchodě Anglie se nalézají dvě typická jakubovská sídla Audley End a Hatfield House. Další příklad nabízí Palace of Holyrood v Edinburghu.

Georgiánská Británie (1710 - 1830)
V 18. století se Británie, již zotavená z občanské války, rozvinula v obchodní a průmyslovou velmoc. Londýn se stal centrem bankovnictví a sílila třída kupců a inteligence. Stále trvající námořní převaha položila základy britského impéria a parní stroje, průplavy a železnice zvěstovaly počátek průmyslové revoluce. Rostoucí sebedůvěra se odrazila ve vznosných stavbách a elegantní módě. Avšak v důsledku přelidnění měst se podmínky nejchudších vrstev obyvatelstva čím dál více zhoršovaly.
  • 1714 - Jiří I. z hannoverské dynstie nastupuje na trůn po královně Anně, poslední člence stuartovské dynastie, jako první německy hovořící britský monarcha
  • 1721 - Robert Walpole se stává prvním ministerským předsedou Velké Británie
  • 1757 - dokončení prvního britského průplavu
  • 1776 - Deklarace nezávislosti USA
  • 1788 - vypravení prvních lodí s trestanci do Austrálie
  • 1805 - Britové pod velením admirála Nelsona porážejí Napleonovu flotilu v bitvě u Trafalgaru. Lord Horatio Nelson se stal hrdinou poté, co zahynul v bitvě s Francouzi u Trafalgaru.
  • 1807 - zákaz obchodu s otroky
  • 1811-17 bouře proti rostoucí nezaměstnanosti
  • 1811 - princ z Walesu jmenován regentem místo duševně chorého Jiřího III.
  • 1815 - vévoda z Wellingtonu vítězí nad Napoleonem u Waterloo
  • 1829 - přijetí zákona o rovnoprávnosti katolíků
památky z georgiánské éry:
Bath a Edinburgh jsou dvě nejzachovalejší georgiánská města v zemi. Budova Bath Museum v Bathu dýchá opravdovou georgiánskou atmosférou a Royal pavilon v Brightonu je výstředním dílem Johna Nashe ve slohu regenství.

Viktoriánská Británie (1830 - 1900)
Když se v roce 1837 stala princezna Viktorie královnu, bylo jí pouhých 18 let. Británie zápasila s přeměnou zemědělské země v nejmocnější průmyslový stát nasvětě. Rozvoj impéria posiloval sebedůvěru národa a otevíral britským výrobkům zahraniční trhy. Zrychlující se růst měst přivodil zdravotní potíže a problém s bydlením. Začalo se formovat silné dělnické hnutí. Avšak v roce 1901, na sklonku dlouhého panování oblíbené Viktorie, se již začaly podmínky zlepšovat, neboť více lidí dostalo volební právo a do praxe byl uveden všeobecný vzdělávací systém.
  • 1832 - zákon o reformě rozšiřuje volební právo na průmyslová centra
  • 1833 - zákon o práci v továrnách zakazuje zaměstnávat děti déle než 48 h týdně
  • 1841 - otevření železnice z Londýna do Brightonu usnadnilo dopravu do letoviska
  • 1851 - Velká výstava: do té doby největší svého druhu, byla duchovním dítětem Viktoriina chotě, prince Alberta. Oslavovala průmysl, technologie a rozmach britského impéria. Od května do října navštívilo přepychový Křišťálový palác Josepha Paxtona v londýnském Hyde Parku 6 milionů lidí. Téměř 14 tisíc vystavovatelů zde shromáždilo sto tisíc exponátů z celého světa. V roce 1852 byl palác přemístěn na jih Londýna, kde roku 1936 naneštěstí vyhořel.
  • 1854-56 Vítězství Británie nad ruskem v krymské válce
  • 1863 - otevření londýnského metra
  • 1867 - druhý reformní zákon dává volební právo všem domácnostem
  • 1870 - zákon o vzdělávání nařizuje jedenáctiletou povinnou školní docházku
  • 1872 - přijetí zákona umožňujícího tajné hlasování
  • 1877 - královna Viktorie se stává indickou císařovnou
  • 1884 - zavedení prvních telefonů
  • 1892 - do parlamentu poprvé zvolen člen labouristické strany
  • 1893 - zamítnutí Gladstoneova zákona o samosprávě Irska
  • 1901 - umírá královna Viktorie
památky viktoriánské doby:
Průmyslovým městům v Midlands a severní Anglii vévodí velkolepé profánní, obchodní a průmyslové staby. Z viktoriánských památek stojí za pozornost manchesterské Museum of Science and Industry a rozlehlé londýnské Victoria nad Albert Museum.

Británie v letech 1900 až 1950
Když v roce 1901 skončila vláda královny Viktorie, britská společnost odhodila mnohé ze zábran 19. století a nastoupila éra veselí a vzrušení. Tu však přerušila 1. světová válka. Následné ekonomické problémy vyvrcholily vekou hospodářskou krizí ve 30. letech a přinesly bídu milionům obyvatel. Mocenské cíle Německa podnítily v roce 1939 druhou světovou válku. Británie z ní vyšla vítězně a vydala se cestou náročných sociálních, vzdělávacích a zdravotních reforem.
  • 1903 - založeno hnutí za ženská práva
  • 1908 - zavedeno vyplácení starobní penze
  • 1911 - členové parlamentu dostávají poprvé plat, a tak mohou být zvoleni i pracující
  • 1914-18 První světová válka
  • 1919 - ženám nad 30 let přiznáno volební právo
  • 1922 - zahájení prvního celostátního rozhlasového vysílání
  • 1924 - první labouristická vláda
  • 1926 - generální stávka
  • 1928 - hlasovací právo pro všechny muže a ženy nad 21 let
  • 1929 - krach na newyorské burze
  • 1936 - zahájení pravidelného televizního vysílání
  • 1936 - abdikace Eduarda VIII.
  • 1939-45 Winston Churchill vede Británii k vítězství v 2. světové válce
  • 1944 - zákon o vzdělávání - povinná školní docházka zvýšena na 15 let; poskytování půjček pro vysokoškoláky
  • 1945 - většinová labouristická vláda; znárodnění drah, nákladní dopravy, osobní letecké dopravy, Bank of England, plynáren, elektráren a oceláren
  • 1947 - Indie a Pákistán získali nezávislost
  • 1948 - zavedení systému státní zdravotní péče

Británie dnes (1950 - 2000)
Poté, co se Británie vymanila z válečného úpadku, vstoupila do swingujících 60. let. Nastal boom teenagerské kultury s jejími typickými atributy - minisukněmi a populární hudbou. Dny britského impéria byly sečteny, neboť většina kolonií získala nezávislost do 70. let 20. století. V roce 1982 však Británie opět vstoupila do války - s Argentinou, která si snažila přivlastnit Falklandy. Lidé nesetrvávali na jednom místě; britskou společnost obohatili přistěhovalci z bývalých kolonií - i když imigrace zároveň způsobila sociální problémy, a rostoucí prosperita umožnila milionům obyvatel cestovat do zahraničí. V roce 1973 se Británie stala členem Evropského hospodářského společenství a bylastrůjcem hmatatelnějšího spojení s ostatními evropskými zeměmi, zosobněnéo Eurotunnelem, otevřeným v roce 1994.
  • 1951 - Konzervativci vyhrávají všeobecné volby a Winston Curchill se opět stává ministerským předsedou; Britský festival pozvedává náladu v poválečné společnosti
  • 1953 - první televizní přenos korunovace panovníka (Alžběty II.)
  • 1957 - první přistěhovalci připlouvají z Karibské oblasti
  • 1958 - zahájení kampaně za zákaz atomových zbraní, reflektuajících strach maldých lidí ze zničení planety
  • 1959 - vybudována první dálnice - M1 z Londýna do Midlands
  • 1963 - liverpoolská skupina beatles reflektuje ducha doby v bezpočtu hitů, jež se umístily na předníchpříčkách hitparád
  • 1965 - zákaz trestu smrti
  • 60. léta - z Kalifornie přichází hnutí hippies, uvolňuje se móda, minisukně
  • 1975 - zahájení těžby ropy v Severním moři
  • 70. léta - extravagantní oblečení, vlasy a make up stoupenců punkového hnutí šokují zemi
  • 1976 - první obchodní let nadzvukového Concordu
  • 1979 - "železná lady" Margaret Thatcherová se stává první ženou v čele vlády v britských dějinách; její pravicová konzervativní vláda privatizuje několik státních průmyslových odvětví
  • 1981 - "pohádková" svatba prince Charlese a lady Diany Spencerové v katedrále sv. Pavla
  • 1982 - brtiská vojska vyplouvají na Falklandy, aby odtud vypudila Argentince
  • 1984 - celoroční hornická stávka proti uzavření dolů končí neúspěchem a předznamenává pokles vlivu odborových organizací
  • 1985 - série obřích koncertů populární hudby od názvem Live Aid přináší peníze pro Afričany trpící hladomorem
  • 1990 - Margaret Thatcherová přinucenakonzervativci rezignovat; ve funkci ji střídá John Major
  • 1991 - v rámci přěměny Dockklands v nové finanční centrum Londýna postavena nejvyšší budova v Británii - Canada Tower
  • 1992 - všeobecné volby počtvrté za sebou vyhrávají konzervativci - rekord 20. století
  • 1994 - otevření Eurotunnelu umožňujícího přímé železniční spojení mezi británií a evropským kontinentem
  • 1997 - vítězstvím labouristů končí 18letá vláda konzervativců
  • 1999 - vytvoření skotského parlametnu a waleského Národního shromáždění