Britské muzeum bylo
založeno v roce 1753 spojením tří soukromých sbírek. Jádrem sbírky
se v roce 1753 stal odkaz lékaře a starožitníka sira Johna Soana (1753 –
1837). Královský dvůr k nim připojil knihy, mince a medaile. V 18. a
19. století k přibývaly poklady od cestovatelů a poslů, např. kapitána
Jamese Cooka, z různých končin planety. Nejstarší z budov, která
zůstala dodnes zachována, byla postavena v letech 1823 – 1852
v klasickém stylu podle návrhu architekta Roberta Smirkeho. Čítárna byla
vybudována později v letech 1855 – 1857.
Sbírky Britského muzea
V přízemí můžeme
zhlédnout:
1) Starý Přední
východ – úvod do přibližně 6000 let historie poskytují nádherné reliéfy
z asyrského paláce v Ninive.
2) Řecké a
římské starožitnosti – největší skvosty antického světa (asi 3000 př. Kr. – asi
400 po Kr. ) zahrnují Elginovy skulptury a ohromující řecké a římské vázy.
3) Japonské a
orientální starožitnosti – tady uvidíte buddhistické reliéfy z Indie,
čínské starožitnosti, islámskou keramiku a japonskou kolekci, která je tak
rozsáhlá, že se exponáty musejí obměňovat.
4) Joseph Hotung
Great Court Gallery – malá síň určená k přechodným výstavám přiléhá
k čítárně staré knihovny.
První patro:
1) Egyptské
starožitnosti – mezi 70000 předměty v jedné z největších sbírek na
světě nechybějí mumie a sarkofágy.
2) Národopis –
síně vystavují neuvěřitelných
3) Pravěk a
nejstarší Evropa – objemná sbírka pokrývá dlouhý časový úsek od pravěkých
jeskynních maleb po římské nálezy. Obsahuje i muže z Lindowa, 2000 let
staré tělo konzervované v rašelině.
4) Středověká a
moderní Evropa – neskutečná škála užitného umění zahrnuje vše od středověkých
šperků a renesančních hodin po keramiku z počátku 20. století.
5) Mince a
medaile – komplexní kolekce obsahuje více než
6) Grafika a
kresba – součástí pravidelně obměňované sbírky jsou neocenitelné grafické listy
a kresby.
Najdeme zde také část
Britské národní knihovny (British Library). Právě Britská národní knihovna je
do dnešních dnů jednou z největších institucí svého druhu na světě. Před
rokem 1973 byla spojena s muzeem, pak se však stala samostatnou institucí
s výjimkou prezenční knihovny a staré čítárny, které i nadále náležejí
muzeu. Žádný návštěvník tudy neprojde bez pohnutí. Nápisy vedle vchodu
připomínají mnohé slavné čtenáře, kteří zde kdysi sedávali, mezi nimi např.
německý emigrant Karel Marx, který zde v letech 1857 – 1883 pravidelně
pobýval, studoval a pořizoval si výpisky.
Čítárna představuje
samostatný rondel, který byl dnes po rozsáhlých, několik let trvajících
přestavbách začleněn do budovy muzea. Výsledkem je filigránská skleněná střecha
nad celým vnitřním nádvořím, kterou navrhl významný architekt sir Norman
Foster. Z vnitřního nádvoří se tak stala promenáda chráněná před nepřízní
počasí, na níž najdeme kavárnu, knihkupectví a obchod se suvenýry.
Tipy:
Rosettské deska – v roce 196 př. n. l. sepsal kněz ve staroegyptském městě Memfis
dekret. Učinil tak na počest tehdy vládnoucího krále Ptolemaia V. Text byl
vytesán ve dvou jazycích, v egyptštině a řečtině. Dekret krále Ptolemaia
byl nalezen v roce
Egyptské památky – např. mumifikovaná kočka (asi 30
př. Kr. )
Elginovy mramory – britský diplomat Thomas Bruce, lord z Elginu, dopravil
v letech 1803 – 1809 do Londýna četné řecké umělecké poklady, mezi nimi i
části athénského Parthenónu a práce řeckého sochaře Feidia. Přibližně o 10 let
později získalo tyto objekty, které dnes zaplňují celé dva sály, Britské
muzeum.
- vlys z Parthenónu,
chrámu na athénské Akropoli, patří k nejnavštěvovanějším exponátům
Britského muzea. Výřez ukazuje scénu z panathénaiské slavnosti. Vlys
vytvořil kolem roku 440 př. n. l. Feidiás, patrně nejznámější řecký sochař.