Jdi na obsah Jdi na menu
 


British museum
 

ObrazekBritské muzeum bylo založeno v roce 1753 spojením tří soukromých sbírek. Jádrem sbírky se v roce 1753 stal odkaz lékaře a starožitníka sira Johna Soana (1753 – 1837). Královský dvůr k nim připojil knihy, mince a medaile. V 18. a 19. století k  přibývaly poklady od cestovatelů a poslů, např. kapitána Jamese Cooka, z různých končin planety. Nejstarší z budov, která zůstala dodnes zachována, byla postavena v letech 1823 – 1852 v klasickém stylu podle návrhu architekta Roberta Smirkeho. Čítárna byla vybudována později v letech 1855 – 1857.

 

Sbírky Britského muzea

V přízemí můžeme zhlédnout:

1) Starý Přední východ – úvod do přibližně 6000 let historie poskytují nádherné reliéfy z asyrského paláce v Ninive.

2) Řecké a římské starožitnosti – největší skvosty antického světa (asi 3000 př. Kr. – asi 400 po Kr. ) zahrnují Elginovy skulptury a ohromující řecké a římské vázy.

3) Japonské a orientální starožitnosti – tady uvidíte buddhistické reliéfy z Indie, čínské starožitnosti, islámskou keramiku a japonskou kolekci, která je tak rozsáhlá, že se exponáty musejí obměňovat.

4) Joseph Hotung Great Court Gallery – malá síň určená k přechodným výstavám přiléhá k čítárně staré knihovny.

 

První patro:

1) Egyptské starožitnosti – mezi 70000 předměty v jedné z největších sbírek na světě nechybějí mumie a sarkofágy.

2) Národopis – síně vystavují neuvěřitelných 350000 artefaktů domorodých národů ze všech koutů světa.

3) Pravěk a nejstarší Evropa – objemná sbírka pokrývá dlouhý časový úsek od pravěkých jeskynních maleb po římské nálezy. Obsahuje i muže z Lindowa, 2000 let staré tělo konzervované v rašelině.

4) Středověká a moderní Evropa – neskutečná škála užitného umění zahrnuje vše od středověkých šperků a renesančních hodin po keramiku z počátku 20. století.

5) Mince a medaile – komplexní kolekce obsahuje více než 750000 mincí a medailí pocházejících z období od 7. století př. Kr. do dnešních dnů.

6) Grafika a kresba – součástí pravidelně obměňované sbírky jsou neocenitelné grafické listy a kresby.

  

Najdeme zde také část Britské národní knihovny (British Library). Právě Britská národní knihovna je do dnešních dnů jednou z největších institucí svého druhu na světě. Před rokem 1973 byla spojena s muzeem, pak se však stala samostatnou institucí s výjimkou prezenční knihovny a staré čítárny, které i nadále náležejí muzeu. Žádný návštěvník tudy neprojde bez pohnutí. Nápisy vedle vchodu připomínají mnohé slavné čtenáře, kteří zde kdysi sedávali, mezi nimi např. německý emigrant Karel Marx, který zde v letech 1857 – 1883 pravidelně pobýval, studoval a pořizoval si výpisky.

  

Čítárna představuje samostatný rondel, který byl dnes po rozsáhlých, několik let trvajících přestavbách začleněn do budovy muzea. Výsledkem je filigránská skleněná střecha nad celým vnitřním nádvořím, kterou navrhl významný architekt sir Norman Foster. Z vnitřního nádvoří se tak stala promenáda chráněná před nepřízní počasí, na níž najdeme kavárnu, knihkupectví a obchod se suvenýry.
  

Tipy:
Rosettské deska – v roce 196 př. n. l. sepsal kněz ve staroegyptském městě Memfis dekret. Učinil tak na počest tehdy vládnoucího krále Ptolemaia V. Text byl vytesán ve dvou jazycích, v egyptštině a řečtině. Dekret krále Ptolemaia byl nalezen v roce 1799 a stal se klíčem k rozluštění egyptských hieroglyfů.
Egyptské památky – např. mumifikovaná kočka (asi 30 př. Kr. )
Elginovy mramory
– britský diplomat Thomas Bruce, lord z Elginu, dopravil v letech 1803 – 1809 do Londýna četné řecké umělecké poklady, mezi nimi i části athénského Parthenónu a práce řeckého sochaře Feidia. Přibližně o 10 let později získalo tyto objekty, které dnes zaplňují celé dva sály, Britské muzeum.

- vlys z Parthenónu, chrámu na athénské Akropoli, patří k nejnavštěvovanějším exponátům Britského muzea. Výřez ukazuje scénu z panathénaiské slavnosti. Vlys vytvořil kolem roku 440 př. n. l. Feidiás, patrně nejznámější řecký sochař.